Vánoce mě nedostanou!!!
Nepeču, nešílím z úklidu, nejsem pr.a.se a uklízím celý rok, nevím proč bych musela teď dřít. Nenakupuju hory jídla a nesmyslů...no to už jsem nějaký ten rok zpět vlastně taky nedělala, ale teď je to opravdu striktní. Nenechám se od nikoho do ničeho natlačit..nechci to já a basta..chceš to Ty?...tak si to udělej...Žádné obrdary předary! A žádné výčitky z toho...Mám to v paži! A nebudu se tím stresovat ani kvůli rodině ne, už jsem to i oznámila, myslím, že naše vztahy jsou natolik silné a radostné, že je nepřetrhá absence kopců jídla a cukroví na stole a absence obrdarů pod stromečkem. Všichni víme, že o tom Ty Vánoce přece nejsou, a doposovad všichni kolem šíleli...Ne, na vánoce si dám jako každý den ráno k snídani celozrnný nebo žitný chléb, max. vánočku, koupenou u pekaře. Oběd bude, večeře bude, Projít se půjdu jako každý den, s čubinou po lese. Podívám se na pohádku, zapálím svíčky, uvařím čaj.
Dvacátého čtvrtého po 24 hod bude po všem a zase všední den...no jasný..tak to je...
Okolí se mi diví, že neoslavuji svátky s patřičnou...ovací? Tak ať se diví...Přítel se těší na tu svou jednu klobásku a na řízek z kapra a na to jak se půjdeme projít. Syn na tu klobásku, na nějaký ten metal klůcek
a zbytek neřeší taky nijak extra...takže pohoda.
S našima už je to horší, ale jak jsem psala, neřeším to, nechci péct, a honit se kolem plotny, pokud mamka ano, ať si to udělá, ale já pomáhat nebudu a prvně, doufám, nebudu mít výčitky, že nepomáhám a nechám ji v tom. Každý svého štěstí strůjce..Řekla, jsem jí, že kvůli nám nemusí a táta? Ten má cukrovku jako pr.a.se...takže by ani neměl. Brácha ten je taky mimo hru...díky své diagnoze..takže...