No ja jsem trosku labilek a vse beru hodne do hlouby i kdyz realne, takze kdyz uz nad tim premyslim tak hluboce:( Pred par dny sem chytla nerv ze po liposukci bricha umru ze budu mit emboli a brecela jsem tady priteli, a ten mi rikal at se jdu lecit.
Ja se vdavat zatim nechci, mozna casem, ale neni to pro mne priorita. Ale na jinou svatbu bych se rada podivala je to pekna pastva pro oci a je to plne klidu. Alepson z fotek na me taksvatby pusobi.

Jakyho ducha jsi teda videla

A kohos videla? Vypadal jako nekdo, nebo neurcity stin ?[/quote]
Byla jsem malá holka a jak jsem nemohla usnout,tak jsem koukala do stropu a říkala dobrou noc babičko a druhá babičko/ta už byla po smrti/ a ona nade mnou najednou stále v reále ale průhledná.Já měla paniku jak blázen,řvala jsem jak tur a v posteli už do rána nebyla.Všichni mě říkali,že to byl jen sen,ale fakt jsem nespala.Bylo to strašný.

Duchu jako takovych se neboj. On ti neublizi, dokud nenarusis tu energii(vyvolavani, seance...) Tak se nic nestane

No nevim jeslti si to jako dite nemela podvedome spojeny s tou mrtvou babickou, vetsinou to neni tak snadny videt ducha. Musi k tomu byt podnet. Umrela kdyz si ji znala nebo jsi ji nestihla poznat.

Martinko,mi umřela mamka loni v červnu,,ale jak mi je mizerně,nebo jak prožívám nějaké nepříjemné věci smutek třeba ,tak pookřeju,když si sama sobě povím,že se těším na ně co tu nejsou.Neberu tento pomyslný konec jako definitivum,,nevím jestli jsem to srozumitelně napsala,aby to nevyznělo morbidně

Můj příběh
...no stalo se mi, že jsem jednou časně ráno, byla ještě tma, jela autem, řídila jsem. Když jsem přijížděla ke kopci, vede tudy cesta lesem, tak jsem v dálce ve tmě zahlédla nějaký pohyb u pravé krajnice. Řekla jsem si, že dám pozor, že tam třeba jde nějaký chodec, tak ať ho nepřejedu..jenže..v protisměru přijíždělo auto a jak jsme se míjeli, to bylo asi v těch místech,kde jsem zahlédla ten pohyb..tak jsem uviděla v pravo ve větvích stromů něco podivného. Bylo to velké a takové otrhané a ani bílé ani průhledné, takové něco mezi tím. Plápolalo to v těch větvích...zděsila jsem se, najednou jsem strnula a ani mě nenapadlo se otočit, či mrknout do zpětného zrcátka. Byla jsem vyděšená, fakt jak malá holka. No a jak jsem jela kolem toho místa nazpět tak o deset minut později, jela jsem schválně pomalu a koukala a nic tam nebylo..vůbec nic v těch větvích nebylo..
Celý den to se mnou bylo divný, blbý pocit atd. Ještě můžu říct, že je to místo kolem kterého jezdím hodně často a nikdy se mi nic takového nestalo..teď když tam jedu ve tmě, tak mám hodně smíšené pocity. Dokonce si dávám hlasitěji hudbu

,,,fialko,,to ti věřím - to nebyl sen

Nj jenze kdo ti zaruci ze to neni definitivum. A toho ja se bojim, ze vsechno je to blbost a ze je to proste konec. Ja bych chtela dostat nejaky znameni, od dedy, ze to proste nekde ta duse je.

Petrulka
dobře, tak zítra mi ho povyprávíš:-)
fialka
...věřím ti, páč vždycky říkám, že naše oči nám přeci nelžou!

Ja jsem prave dost realista ale verim i na tyto veci, ale tohle se mi stava casto, ze nekde neco vidim a proste to tam neni. Je to chyba vjemu a pochodu mozku, kdy lidska psychika spoji nekolik nesmyslu dohromady a pak vidis to co neni. Ne kazdy vjem je vjemem realnym, vetsinou jde o halucinaci o chybu predstavivosti. Kazdopadne bych se asi taky po*rala strachy